Níže uvedená videa jsou z úplných začátků mé tvorby, kdy jsem pokrýval (většinou) pražské hudební eventy a veškerý použitý obsah vznikal na místě tak, že se nabraly rozhovory, natočilo se co šlo, a poté se teprve začalo tvořit ve střižně. Obsah tedy nebyl předem nijak dramaturgicky připravovaný a neexistoval k němu scénář. 

Chci tím ilustrovat dvě věci:

1) jak lze v rámci střihu obsah videa poskládat a využít naplno sílu montáže a filmové řeči tak, aby vnikl poutavý a zajímavý content z místa konání daného eventu.

2) Tyto videa mají dlouhé stopáže, ale vždy jsem je stříhal tak, aby diváka vtáhly a nebyly pro něj nudné. Z tehdejších reakcí a zpětné vazby se mi správnost rozhodnutí potvrdila. Neplatí to tak u každého videa, ale je případně možné tímto stylem / procesem budování obsahu docílit toho, že když bude potřeba do videa „dostat co nejvíce věcí“, tak není nutné se snažit obsah ořezat, ale lze pracovat i s delší stopáží a ucelenější formou předané informace. 

Videa už mají „svůj věk“, kameru a zvuk prosím brát s rezervou.